svůj, svá, své, svoje
one's, (vlastní) one's own (vždy dle osoby)
Přišla se svými rodiči.
She came with her parents.
Nevěřím svým očím!
I can't believe my eyes!
Chce svůj vlastní byt.
He wants a flat of his own.
Oni bydlí ve svém.
They live in their own (home)., They are owner-occupiers.
ðeɪ lɪv ɪn ðεə əʊn (həʊm)ˌ ðeɪ ɑː ˈəʊnəˈɒkjʊˌpaɪəz
Jsou hrdí na své děti.
They are proud of their children.
Musíme po svých.
We must walk it., We must go on foot.
Všechno má/chce svůj čas.
All in good time.
Udělám to po svém.
I'll do it my way.
Hleď si svého.
Mind your own business!
Trvá na svém.
He's insistent., He sticks to his guns.
hiːz ɪnˈsɪstəntˌ hɪ stɪks tə hɪz gʌnz
Já jsem své udělal.
I did/have done my part.
aɪ dɪd/hæv dʌn maɪ pɑːt
Byl tam s tou svojí.
He was there with his old lady.
Už jsou svoji. (sezdáni)
They are married (now)., (hovor.) They have tied the knot.
ðeɪ ɑː ˈmærɪd (naʊ)ˌ ðeɪ hæv taɪd ðə nɒt
Přišli si na své. (za vydané peníze ap.)
They got their money's worth.
Prosadila si svou.
She got her own way., She had it her own way.