znát

kennen, (ovládat) beherrschen

Znám ho od vidění/podle jména.
Ich kenne ihn vom Sehen/nur dem Namen nach.
ɪç ˈkεnə iːn fɔm ˈzeːən/nuːɐ deːm ˈnaːmən naːx
Znám ho už léta.
Ich kenne ihn schon seit Jahren.
ɪç ˈkεnə iːn ʃoːn zait ˈjaːrən
Znám vás?, Známe se?
Kennen wir uns?
ˈkεnən viːɐ ʊns?
Neznám cestu.
Ich kenne den Weg nicht.
ɪç ˈkεnə deːn veːk nɪçt
Znáte to tady?
Kennen Sie sich hier aus?
ˈkεnən ziː zɪç hiːɐ aus?
Jak dlouho už se znáte?
Wie lange kennt ihr euch schon?
viː ˈlaŋə kεnt iːɐ ɔyç ʃoːn?
Kolik znáš jazyků?
Wie viele Sprachen beherrschst/kennst du?
viː ˈfiːlə ˈʃpraːxn bəˈhεrʃst/kεnst duː?
Zná to nazpaměť.
Er kennt es auswendig.
eːɐ kεnt εs ˈausvεndɪç
Znám to jako své boty.
Das kenne ich wie meine Hosentasche., Ich kenne es wie meine Westentasche.
das ˈkεnə ɪç viː ˈmainə ˈhoːzntaʃəˌ ɪç ˈkεnə εs viː ˈmainə ˈvεstntaʃə
Však ho znáš!
Du kennst ihn doch!
duː kεnst iːn dɔx!
Je znát, že...
Es ist zu erkennen, dass...
εs ɪst tsuː εɐˈkεnənˌ das
Není to znát.
Man kann es nicht erkennen.
man kan εs nɪçt εɐˈkεnən
Nedala to na sobě znát.
Sie ließ es nicht erkennen.
ziː liːs εs nɪçt εɐˈkεnən