mít

1haben

Máš to?
Hast du es?
hast duː εs?
Tady (to) máš. (při podávání)
Hier (bitte)!
hiːɐ (ˈbɪtə)!
Nemám to s sebou/u sebe.
Ich habe es nicht mit.
ɪç ˈhaːbə εs nɪçt mɪt
Nemáme dost peněz.
Wir haben nicht genug Geld.
viːɐ ˈhaːbn nɪçt gəˈnuːk gεlt
Máme problémy s...
Wir haben Probleme mit...
viːɐ ˈhaːbn proˈbleːmə mɪt
Máš pravdu.
Du hast Recht.
duː hast rεçt
Měl jsi štěstí.
Du hast Glück gehabt.
duː hast glʏk gəˈhaːpt
Mám žízeň.
Ich habe Durst.
ɪç ˈhaːbə dʊrst
Nemáš hlad?
Hast du keinen Hunger?
hast duː ˈkainən ˈhʊŋɐ?
Odkud to máš?
Woher hast du das?
voˈheːɐ hast duː das?
Od koho to máš?
Von wem hast du das?
fɔn veːm hast duː das?
Mám něco v oku.
Ich habe etwas im Auge., Mir ist etwas ins Auge geflogen.
ɪç ˈhaːbə ˈεtvas ɪm ˈaugəˌ miːɐ ɪst ˈεtvas ɪns ˈaugə gəˈfloːgn
to mám!, Mám to. (vím to)
Ich hab's!
ɪç haːbs!
Mám tě!
Ich habe dich!
ɪç ˈhaːbə dɪç!
Mám toho už hodně za sebou.
Ich habe schon viel hinter mir.
ɪç ˈhaːbə ʃoːn fiːl ˈhɪntɐ miːɐ
Mám toho plné zuby.
Ich habe davon die Schnauze/Nase voll., Ich bin bedient., Ich habe es satt.
ɪç ˈhaːbə daˈfɔn diː ˈʃnautsə/ˈnaːzə fɔlˌ ɪç bɪn bəˈdiːntˌ ɪç ˈhaːbə εs zat
Teď už toho mám dost!
Jetzt bin ich es satt!
jεtst bɪn ɪç εs zat!
Mám za to, že...
Ich nehme an, dass...
ɪç ˈneːmə anˌ das
Neměj mu to za zlé.
Nimm es ihm nicht übel.
nɪm εs iːm nɪçt ˈyːbl
Nemám co dělat.
Ich habe nichts zu tun.
ɪç ˈhaːbə nɪçts tsuː tuːn
To máš fuk/jedno.
Das ist wurscht.
das ɪst vʊrʃt
Mějte na paměti...
Denkt daran...
dεŋkt daˈran
A máme to tu zase.
Und da haben wir es wieder.
ʊnt daː ˈhaːbn viːɐ εs ˈviːdɐ
Co to má společného s...?
Was hat das mit... zu tun?
vas hat das mɪt... tsuː tuːn?
Mám teď práci. (nerušte)
Ich habe zu tun.
ɪç ˈhaːbə tsuː tuːn
Máš zítra volno?
Hast du morgen frei?
hast duː ˈmɔrgn frai?
dovolenou.
Er hat Urlaub.
eːɐ hat ˈuːɐlaup
Za koho mě máš?
Für wen hältst du mich?
fyːɐ veːn hεltst duː mɪç?
Měl na sobě...
Er hatte... an.
eːɐ ˈhatə... an
Měl jsem namále. (bylo to těsně)
Es fehlte nicht viel.
εs ˈfeːltə nɪçt fiːl
Na to nemáš! (schopnostmi)
Das schaffst du nicht!
das ʃafst duː nɪçt!
Na mě nemáš. (kvalitami)
Mit mir kannst du dich nicht vergleichen.
mɪt miːɐ kanst duː dɪç nɪçt fεɐˈglaiçn
Máš na to/na víc! (schopnostmi)
Das schaffst du!/Du schaffst mehr!
das ʃafst duː!/duː ʃafst meːɐ!

2(něco udělat, stát se ap.) sollen

Co mám dělat?
Was soll ich machen?
vas zɔl ɪç ˈmaxn?
Mám (to udělat)?
Soll ich (es machen)?
zɔl ɪç (εs ˈmaxn)paradɔnˈtoːzə
přijít za hodinu.
Er sollte in einer Stunde kommen.
eːɐ ˈzɔltə ɪn ˈainɐ ˈʃtʊndə ˈkɔmən
Kdybych si měl vybrat mezi...
Wenn ich mich zwischen... entscheiden müsste...
vεn ɪç mɪç ˈtsvɪʃn... εntˈʃaidn ˈmʏstə
Měl bys jít k lékaři.
Du solltest zum Arzt gehen.
duː ˈzɔltəst tsʊm aːɐtst ˈgeːən
Jak jsem to měl vědět?
Wie sollte ich es wissen?
viː ˈzɔltə ɪç εs ˈvɪsn?
Měl jsi to čekat!
Du solltest damit rechnen!
duː ˈzɔltəst daˈmɪt ˈrεçnən!
Nemělo by to trvat dlouho.
Es sollte nicht lange dauern.
εs ˈzɔltə nɪçt ˈlaŋə ˈdauɐn
Co to má být?
Was soll es sein?
vas zɔl εs zain?
A co má být? (No a?)
Was soll's?
vas zɔls?
Zítra má pršet.
Morgen soll es regnen.
ˈmɔrgn zɔl εs ˈreːgnən
A máme to tu zase.
Und da haben wir es wieder.
ʊnt daː ˈhaːbn viːɐ εs ˈviːdɐ