obvyklý

gewöhnlich, üblich, (zaběhlý) gewohnt

Není to příliš obvyklé.
Es ist nicht sehr üblich.
εs ɪst nɪçt zeːɐ ˈyːplɪç
Takové případy jsou mnohem obvyklejší.
Solche Fälle sind gewöhnlicher.
ˈzɔlçə ˈfεlə zɪnt gəˈvøːnlɪçɐ
Šel svou obvyklou trasou.
Er hat seinen gewöhnlichen Weg genommen.
eːɐ hat ˈzainən gəˈvøːnlɪçn veːk gəˈnɔmən