doba

Zeit f, (historická) Ära f

od té doby
seitdem
zaitˈdeːm
od té doby co...
seitdem...
zaitˈdeːm
(až) do té doby
bis dahin
bɪs daˈhɪn
tou dobou
zu der Zeit
tsuː deːɐ tsait
touto dobou
zu dieser Zeit
tsuː ˈdiːzɐ tsait
poslední dobou, v poslední době
in letzter Zeit
ɪn ˈlεtstɐ tsait
v kteroukoli denní či noční dobu
zu jeder Tages- und Nachtzeit
tsuː ˈjeːdɐ ˈtaːgəs ʊnt ˈnaxttsait
po dobu (trvání) čeho
während etw. Gen
ˈvεːrənt
v současné době
zurzeit, gegenwärtig
tsʊrˈtsaitˌ ˈgeːgnvεrtɪç
celou (tu) dobu
die ganze Zeit
diː ˈgantsə tsait
ještě nějakou dobu
noch einige Zeit
nɔx ˈainɪgə tsait
pracovní doba
Arbeitszeit f
ˈarbaitstsait
zavírací doba
Sperrstunde f, Geschäftsschluss m
ˈʃpεrʃtʊndəˌ gəˈʃεftsʃlʊs
otvírací/prodejní doba
Öffnungszeiten f pl, Geschäftszeiten f pl
ˈœfnʊŋstsaitnˌ gəˈʃεftstsaitn
doba bronzová
Bronzezeit f
ˈbrɔ̃ːsətsait
držet krok/jít s dobou
mit der Zeit gehen
mɪt deːɐ tsait ˈgeːən
(Dnes) je jiná doba.
Die Zeiten haben sich geändert.
diː ˈtsaitn ˈhaːbn zɪç gəˈ|εndɐt
Předstihl (svou) dobu.
Er ist seiner Zeit voraus.
eːɐ ɪst ˈzainɐ tsait foˈraus
No to je doba! (to trvalo)
Na, das hat aber gedauert!
naˌ das hat ˈaːbɐ gəˈdauɐt!