stát1

1stehen

Stůj!
Bleib stehen!
blaip ˈʃteːən!
Stůj! (ani hnout)
Keine Bewegung!
ˈkainə bəˈveːgʊŋ!
Stojíš mi v cestě.
Du stehst mir im Weg.
duː ʃteːst miːɐ ɪm veːk
Sotva stojím na nohou.
Ich kann mich kaum auf den Beinen halten.
ɪç kan mɪç kaum auf deːn ˈbainən ˈhaltn
Na čí straně stojíš?
Auf welcher Seite stehst du?
auf ˈvεlçɐ ˈzaitə ʃteːst duː?
Budu stát při tobě.
Ich werde dir beistehen.
ɪç ˈveːɐdə diːɐ ˈbaiʃteːən
Stojíme před problémem.
Wir stehen vor einem Problem.
viːɐ ˈʃteːən foːɐ ˈainəm proˈbleːm
Stojí ti hodinky.
Deine Uhr ist stehen geblieben.
ˈdainə uːɐ ɪst ˈʃteːən gəˈbliːbn
Na ceduli stálo...
Auf dem Schild stand...
auf deːm ʃɪlt ʃtant
Nad tím zůstává rozum stát.
Da steht einem der Verstand still.
daː ʃteːt ˈainəm deːɐ fεɐˈʃtant ʃtɪl
Jak si stojíme? (jak jsme na tom)
Wie steht es mit uns?
viː ʃteːt εs mɪt ʊns?
Stojí si (pevně) za svým. (neustoupí)
Er steht zu seiner Meinung.
eːɐ ʃteːt tsuː ˈzainɐ ˈmainʊŋ

2(mít zájem) Interesse haben an j-m/etw.

Stojíš o mě ještě?
Willst du mich immer noch?
vɪlst duː mɪç ˈɪmɐ nɔx?
Nestojím o soucit.
Ich brauche kein Mitleid.
ɪç ˈbrauxə kain ˈmɪtlait
Stojíte o to ještě?
Haben Sie daran noch Interesse?
ˈhaːbn ziː daˈran nɔx ɪntəˈrεsə?