čas

Zeit f

Máš chvilku čas(u)?
Hast du ein wenig Zeit?
hast duː ain ˈveːnɪç tsait?
Budeš mít dnes večer čas?
Hast du heute Abend Zeit?
hast duː ˈhɔytə ˈaːbnt tsait?
Nemám čas.
Ich habe keine Zeit.
ɪç ˈhaːbə ˈkainə tsait
Mohl bych si na vás najít čas zítra.
Ich könnte Sie morgen noch einschieben.
ɪç ˈkœntə ziː ˈmɔrgn nɔx ˈainʃiːbn
Neztrácej čas.
Verliere keine Zeit.
fεɐˈliːrə ˈkainə tsait
Před (nějakým) časem jsem ho potkal.
Vor einiger Zeit habe ich ihn getroffen.
foːɐ ˈainɪgɐ tsait ˈhaːbə ɪç iːn gəˈtrɔfn
Není času nazbyt.
Es bleibt keine Zeit übrig.
εs blaipt ˈkainə tsait ˈyːbrɪç
Je nejvyšší čas.
Jetzt ist die höchste Zeit.
jεtst ɪst diː ˈhøːçstə tsait
Je na čase, abys začal...
Es ist an der Zeit, dass du... anfängst.
εs ɪst an deːɐ tsaitˌ das duː... ˈanfεŋst
Čas vypršel.
Die Zeit ist um.
diː tsait ɪst ʊm
Už nemáme čas.
Wir haben keine Zeit mehr.
viːɐ ˈhaːbn ˈkainə tsait meːɐ
Všechno má/chce svůj čas.
Alles zu seiner Zeit.
ˈaləs tsuː ˈzainɐ tsait
To má čas.
Das kann warten.
das kan ˈvartn
Čas jsou peníze.
Zeit ist Geld.
tsait ɪst gεlt
Dává si na čas. (má zpoždění)
Er hat Verspätung.
eːɐ hat fεɐˈʃpεːtʊŋ
Schovej si to na horší časy.
Hebe das für schlechte Zeiten auf.
ˈheːbə das fyːɐ ˈʃlεçtə ˈtsaitn auf
čas odjezdu/odletu
Abfahrtszeit f/Abflugzeit f
ˈapfaːɐtstsait /ˈapfluːktsait
čas příjezdu/příletu
Ankunftszeit f/Anflugzeit f
ˈankʊnftstsait /ˈanfluːktsait
ve svém volném čase
in seiner Freizeit
ɪn ˈzainɐ ˈfraitsait
čas od času
von Zeit zu Zeit
fɔn tsait tsuː tsait
v minulém/přítomném/budoucím čase
im Präteritum/Präsens/Futur
ɪm prεˈteːritʊm/ˈprεzεns/fuˈtuːɐ