sprostý

gross|ier/-ière, vulgaire, (obyčejný) comm|un/-une

sprosté slovo
gros mot, mot grossier/vulgaire
gʀo moˌ mo gʀosje/vylgεʀ
Nebuď sprostý.
Ne sois pas vulgaire.
nə swa pɑ vylgεʀ
To je sprostá lež.
C'est un infâme mensonge.
setœ̃nε̃fɑm mɑ̃sɔ̃ʒ
Bylo to od tebe dost sprosté.
C'était assez vulgaire de ta part.
setεtase vylgεʀ də ta paʀ
Přestaň mluvit sprostě!
Arrête de parler gros !
aʀεt də paʀle gʀo !