chtít

1(přát si) vouloir, désirer, (žádat) od koho co demander qqch de qqn

Co ode mne chcete?
Que me voulez-vous ?
kə mə vulevu ?
Chtěl bych...
Je voudrais..., J'aimerais...
ʒə vudʀεˌ ʒεmʀε
Jak chceš.
Comme tu veux.
kɔm ty vø
Jestli chcete.
Si vous voulez.
si vu vule
Chcete, abych to udělal?
Voulez-vous que je le fasse ?
vulevu kə ʒə lə fas ?
Chci, abys zůstal(a) tady.
Je veux que tu restes ici.
ʒə vø kə ty ʀεst isi
Co teď chcete dělat?
Que pensez-vous faire à présent ?
kə pɑ̃sevu fεʀ a prezɑ̃ ?
Chceš tím říct/mi namluvit, že...?
Tu ne veux pas me dire que... ?
ty nə vø pɑ mə diʀ kə... ?
... ale co bys chtěl za euro?
... mais qu'est-ce que tu voudrais pour un euro ?
... mε kεskə ty vudʀε puʀ œ̃nøʀo ?
Ať to stojí, co chce.
Vaille que vaille.
vaj kə vaj
Auto nechce nastartovat.
La voiture ne veut pas démarrer.
la vwatyʀ nə vø pɑ demaʀe
Nechtěl jsem ti ublížit.
Je n'ai pas voulu te blesser.
ʒə ne pɑ vuly tə blese
Co tím chceš říct?
Qu'est-ce que tu veux dire par là ?, Et alors ?
kεs kə ty vø diʀ paʀ la ?ˌ e alɔʀ ?
Co jsem to chtěl(a) říct? Jo...
J'ai perdu le fil maintenant. Ah oui...
ʒe pεʀdy lə fil mε̃t(ə)nɑ̃ a ˈwi
chtě nechtě
qu'on le veuille ou non
kɔ̃ lə vœj u nɔ̃

2(být třeba) co devoir faire qqch, avoir besoin de qqch, exiger qqch

To chce klid!
Allons, du calme !
alɔ̃ˌ dy kalm !
Všechno chce (svůj) čas.
Chaque chose en son temps.
ʃak ʃoz ɑ̃ sɔ̃ tɑ̃