ano
oui, (po otázce v záporu)  si, (žádost)  d'accord
        Ano? (souhlasíš?)
          D'accord ? 
          Ano? (opravdu)
          Ah oui ?, C'est vrai ? 
          Ano? (do telefonu)
          Allô ? 
          Že ano?
          N'est-ce pas ?, (hovor.)  Pas vrai ?, C'est pas ça ? 
          
nεsə pɑ ?ˌ pɑ vʀε ?ˌ se pɑ sa ?
        Myslím, že ano.
          Je crois que oui., Je pense que oui. 
          
ʒə kʀwa kə ˈwiˌ ʒə pɑ̃s kə ˈwi
        To ano.
          Ça oui. 
          Obávám se, že ano/ne.
          J'ai peur que oui/non. 
          
ʒe pœʀ kə ˈwi/nɔ̃
        Berete si zde přítomnou... ? – Ano.
          Voulez-vous prendre pour épouse... ? – Oui. 
          
vulevu pʀɑ̃dʀ puʀ epuz... ? - ˈwi
        Nepůjdeš se mnou? – Ano.
          Tu ne viens pas avec moi ? – Si. 
          Přijedu až za týden, ano?
          Je n'arrive que la semaine prochaine, d'accord ? 
          