ucho

oído m, oreja f, (tašky ap.) asa f

Slyšel jsem to na vlastní uši.
Lo oí con mis propios oídos.
lo oi kon mis pɾopjos oiðos
Já nevěřím svým uším!
¡No creo lo que estoy oyendo!
no kɾeo lo ke estoj ojendo!
Je hluchý na jedno ucho.
Es sordo de un oído.
es soɾðo de un oiðo
Napněte/nastražte uši!
¡Agudizad vuestros oídos!
aɣuðiθað bwestɾos oiðos!
Nechal si propíchnout ucho.
Se hizo/dejó perforar la oreja.
se iθo/deχo peɾfoɾaɾ la oɾeχa
Odstávají mu uši.
Sus orejas sobresalen.
sus oɾeχas soβɾesalen
Je po uši zamilovaný.
Está enamorado hasta la médula/los huesos.
esta enamoɾaðo asta la meðula/los wesos
Jsou až po uši zadlužení.
Están endeudados hasta el cuello/las cejas.
estan endeuðaðos asta el kweʎo/las θeχas
Jsem jedno (velké) ucho! (poslouchám)
¡Soy todo oídos!
soj toðo oiðos!
Dala mu (jednu) za ucho.
Le dio un cachete.
le djo un katʃete
Jedním uchem tam a druhým ven.
(Le) entra por un oído y sale por el otro.
(le) entɾa poɾ un oiðo i sale poɾ el otɾo