svůj, svá, své, svoje

su, (samostatně) suyo/suya

Přišla se svými rodiči.
Vino con sus padres.
bino kon sus paðɾes
Nevěřím svým očím!
¡No puedo creer lo que ven mis ojos!
no pweðo kɾeeɾ lo ke ben mis oχos!
Chce svůj vlastní byt.
Quiere tener su propio piso.
kjeɾe teneɾ su pɾopjo piso
Oni bydlí ve svém.
Viven en su propia casa.
biβen en su pɾopja kasa
Jsou hrdí na své děti.
Están orgullosos de sus hijos.
estan oɾɣuʎosos de sus iχos
Musíme po svých.
Tenemos que ir a pie.
tenemos ke iɾ a pje
Všechno má/chce svůj čas.
Todo a su tiempo., Todo tiene su tiempo., Todo necesita su tiempo.
toðo a su tjempoˌ toðo tjene su tjempoˌ toðo neθesita su tjempo
Udělám to po svém.
Lo haré a mi manera.
lo aɾe a mi maneɾa
Hleď si svého.
Ocúpate de tus cosas.
okupate de tus kosas
Trvá na svém.
Se mantiene en sus trece.
se mantjene en sus tɾeθe
Byl tam s tou svojí.
Estaba allí con su mujer.
estaβa aʎi kon su muχeɾ
jsou svoji. (sezdáni)
Ya están casados.
ja estan kasaðos
Přišli si na své. (za vydané peníze ap.)
Se lo han pasado muy bien.
se lo an pasaðo muj bjen
Prosadila si svou.
Obtuvo lo que quería.
oβtuβo lo ke keɾia