domluvit (se)

1(dojednat) co acordar, concertar alg, (místo setkání ap.) na čem quedar en alg

Domluveno!
¡De acuerdo!, ¡Vale!
de akweɾðo!ˌ bale!
Domluvil jsem si schůzku s...
Acordé un encuentro con...
akoɾðe un enkwentɾo kon
Domluvili jsme se na středu. (sraz)
Quedamos el miércoles.
keðamos el mjeɾkoles
Už je to domluvené.
Ya está acordado.
ja esta akoɾðaðo
Nedomluvím se.
No puedo hacerme entender.
no pweðo aθeɾme entendeɾ
Domluvíš se anglicky?
¿Hablas inglés?
aβlas ingles?
Domluví se plynně francouzsky.
Habla francés fluidamente.
aβla fɾanθes flwiðamente
Domlouvají se rusky.
Hablan en ruso.
aβlan en ruso
po předchozí domluvě
con acuerdo previo
kon akweɾðo pɾeβjo

2(dokončit řeč) terminar de hablar, (vyčinit) reprender, echar una bronca

Ještě jsem nedomluvil!
¡Todavía no he terminado de hablar!
toðaβia no e teɾminaðo de aβlaɾ!
Nechte mě prosím domluvit.
Dejen que termine (de hablar), por favor.
deχen ke teɾmine (de aβlaɾ)ˌ poɾ faβoɾ
Pořádně jsem mu domluvil. (vyčinil)
Le eché una bronca.
le etʃe una bɾonka
Zkusím mu domluvit.
Intentaré convencerle.
intentaɾe kombenθeɾle