svědčit

1(nasvědčovat) o čem atestiguar, testificar, indicar alg

Odmítl svědčit ze strachu...
Se negó a testificar por miedo a...
se neɣo a testifikaɾ poɾ mjeðo a
O čem to svědčí?
¿Qué indica eso?
ke indika eso?
Všechno svědčí pro to, že...
Todo indica que...
toðo indika ke
To jen svědčí o jeho lakotě.
Eso demuestra solo su avaricia.
eso demwestɾa solo su aβaɾiθja

2(prospívat) hacer bien, sentar bien

Alkohol mi nesvědčí.
El alcohol me hace mal.
el alkool me aθe mal
Školka mu rozhodně svědčí.
La guardería le hace bien.
la gwaɾðeɾia le aθe bjen
Čerstvý vzduch vám bude svědčit.
El aire fresco les hará bien.
el ajɾe fɾesko les aɾa bjen