7.7.4Tvoření času přítomného prostého
Při tvoření času přítomného prostého je třeba rozlišovat, zda jde o větu oznamovací kladnou nebo o zápor či otázku.Kladné oznamovací věty se tvoří jednoduše složením příslušného podmětu (resp. osoby) a slovesa v infinitivu.Pozor! Platí zde ale, že u třetí osoby jednotného čísla se na konec slovesa připojuje -s, popřípadě (pro zachování výslovnosti) -es. Případné koncové -y za souhláskou se pak mění na -ies.I often speak with her.Často s ní mluvím.He speaks English.Mluví anglicky.We know about it.Víme o tom.She knows him.Ona ho zná.She often goes there.Chodí tam často.It looks great.Vypadá to skvěle.He flies first class.Létá první třídou.Výjimku tvoří slovesa be, have, can, may a must, která mají tyto tvary:
be | I am, you are, he is, she is, it is, we are, you are, they are |
have | I have, you have, he has, she has, it has, we have, they have |
can | u všech osob “can” |
may | u všech osob “may” |
must | u všech osob “must” |
Zápor se u těchto sloves tvoří prostě pomocí not stojícího hned za slovem.Sloveso can se záporným not se spojuje do jednoslovného tvaru cannot.They cannot help us.Nemohou nám pomoci.He must not leave.Nesmí odejít.I have not got a car.Nemám auto.Spojení cannot se běžně v hovorové angličtině stahuje na tvar can't, spojení must not na tvar mustn't a have not na haven't, pokud však nechceme záporové not v psaném projevu zdůraznit.U významového slovesa have lze užít i běžné tvoření záporu a otázky pomocí opisného do - tedy I don't have ..., Do you have ... ap. Viz níže.Zápor u ostatních sloves se tvoří pomocí staženého tvaru don't či doesn't a infinitivu významového slovesa. Doesn't se užívá jen u 3. osoby jednotného čísla (on, ona, ono).I don't know.Nevím.We don't agree.Nesouhlasíme.They don't understand.Nerozumějí.She doesn't like it.Jí se to nelíbí.It doesn't cost much.Moc to nestojí.Zápor však lze utvořit i pomocí záporných slov no (one), nobody, never, nothing, nowhere ap. a don't či doesn't zcela vynechat, neboť zdvojený zápor se ve spisovné angličtině nepoužívá.Nobody knows about it.Nikdo o tom neví.She likes nothing.Nic se jí nelíbí.They are nowhere.Nikde nejsou.We never speak about it.Nikdy o tom nemluvíme.He speaks no foreign languages.Neovládá žádné cizí řeči.Otázka u sloves be, can, have, may, must se tvoří prostě záměnou pořadí podmětu a významového slovesa.Can I help you?Mohu vám pomoci?May I keep it?Smím si to nechat?Must we go there?Musíme tam jít?Has she (got) dark hair?Má tmavé vlasy?Otázka u ostatních sloves se tvoří podobně jako zápor pomocí do či does (pro 3. osobu j. č.), ale dochází k záměně pořadí podmětu a tvaru slovesa do ve slovosledu.Do I know you?Znám vás?Do you want it?Chceš to?Do they agree?Souhlasí? oniDoes he know about it?Ví o tom?Does she like it?Líbí se jí to?How much does it cost?Kolik to stojí?Pozor! Při tvoření otázky je třeba dávat pozor na slova typu some, something, somebody ap. V otázce se tato slova obvykle mění na any, anything, anybody ap.Do you know anything new about her?Víš o ní něco nového?I know something new about her.Vím o ní něco nového.Do they need any money?Potřebují nějaké peníze?They need some money.Potřebují nějaké peníze.Otázka bez použití tvaru slovesa do je přípustná, pokud se ptáme na podmět - použijeme-li tázací zájmeno who, what, how much, whose ap. v prvním pádě, popřípadě před prvním pádem jako přívlastek.Who wants to see it?Kdo to chce vidět?Which of them likes it?Kterému z nich se to líbí?How many people understand it?Kolik lidí tomu rozumí?Otázka se záporem se tvoří podobně pomocí do not - don't, does not - doesn't a často se tato struktura překládá jako výraz podivu ap.Do they not know it?Copak oni to nevědí?Does he not like it?Copak se mu to nelíbí?Don't you understand?Copak to nechápeš?Ale:Why don't you ask him?Proč se ho nezeptáš?Why doesn't he agree?Proč nesouhlasí?