Omluvy, omyly a lítost

Omluvy, omyly a lítost

Entschuldigungen und Bedauern
Je mi líto., Mrzí mě to.
Es tut mir leid.
εs tuːt miːɐ lait
To je mi (velmi) líto.
Das tut mir (sehr) leid.
das tuːt miːɐ (zeːɐ) lait
Omlouvám se.
Entschuldigung., Entschuldigen Sie.
εntˈʃʊldɪgʊŋˌ εntˈʃʊldɪgn ziː
Promiňte.
Verzeihung.
fεɐˈtsaiʊŋ
Promiňte, že vás obtěžuji.
Entschuldigen Sie, dass ich störe.
εntˈʃʊldɪgn ziːˌ das ɪç ˈʃtøːrə
Nezlobte se/Nerozčilujte se prosím.
Bitte, seien Sie nicht böse.
ˈbɪtəˌ zaiən ziː nɪçt ˈbøːzə
Uklidněte se.
Beruhigen Sie sich.
bəˈruːɪgn ziː zɪç
Zlobíte se na mne?
Sind Sie mir böse?
zɪnt ziː miːɐ ˈbøːzə?
Omluvte mne na chvíli.
Ich muss mich kurz entschuldigen.
ɪç mʊs mɪç kʊrts εntˈʃʊldɪgn
Chci se omluvit (za...).
Ich möchte mich (für...) entschuldigen.
ɪç ˈmœçtə mɪç (fyːɐ) εntˈʃʊldɪgn
Obávám se, že ne.
Leider nicht.
ˈlaidɐ nɪçt
Doufám, že neruším.
Hoffentlich störe ich nicht.
ˈhɔfntlɪç ˈʃtøːrə ɪç nɪçt
Promiňte, že jdu pozdě.
Entschuldigen Sie meine Verspätung.
εntˈʃʊldɪgn ziː ˈmainə fεɐˈʃpεːtʊŋ
Promiňte, nerozuměl jsem (dobře).
Entschuldigung, ich habe nicht (richtig) verstanden.
εntˈʃʊldɪgʊŋˌ ɪç ˈhaːbə nɪçt (ˈrɪçtɪç) fεɐˈʃtandn
Promiňte, potřebuji...
Entschuldigung, ich brauche...
εntˈʃʊldɪgʊŋˌ ɪç ˈbrauxə
Nechtěl jsem se vás dotknout.
Ich wollte Sie nicht beleidigen.
ɪç ˈvɔltə ziː nɪçt bəˈlaidɪgn
To je (ale) škoda.
Das ist (aber) schade.
das ɪst (ˈaːbɐ) ˈʃaːdə
To nevadí.
Macht nichts.
maxt nɪçts
Nic se nestalo.
Nichts passiert.
nɪçts paˈsiːɐt
Bohužel ano/ne.
Leider ja/nein.
ˈlaidɐ jaː/nain
Nedělejte si (s tím) starosti.
Machen Sie sich (darüber) keine Sorgen.
ˈmaxn ziː zɪç (daˈryːbɐ) ˈkainə ˈzɔrgn
Nedá se nic dělat.
Man kann nichts machen.
man kan nɪçts ˈmaxn
Nemohu již čekat.
Ich kann nicht mehr warten.
ɪç kan nɪçt meːɐ ˈvartn
Nevím to (jistě).
Ich weiß es nicht (sicher).
ɪç vais εs nɪçt (ˈzɪçɐ)
To musí být omyl.
Das muss ein Irrtum sein.
das mʊs ain ˈɪrtuːm zain
To musí být omyl. (do telefonu)
Falsch verbunden.
falʃ ˈfεɐˈbʊndn
Spletl jsem se.
Ich habe mich geirrt.
ɪç ˈhaːbə mɪç gəˈɪrt