5.3.2Zájmena přivlastňovací nesamostatná
Tvoření
| jednotné číslo | množné číslo |
| mužský rod | ženský rod | oba rody |
| mon père/ami | ma mère/mon amie | mes parents/amies |
| ton père/ami | ta mère/ton amie | tes parents/amies |
| son père/ami | sa mère/son amie | ses parents/amies |
| notre père/ami | notre mère/amie | nos parents/amies |
| votre père/ami | votre mère/amie | vos parents/amies |
| leur père/ami | leur mère/amie | leurs parents/amies |
Pozor:Před podst. i příd. jmény, která začínají samohláskou nebo němým h, se i v ženském rodě používá mužských tvarů mon, ton, son:mon adresse, ton amie, son histoireton aimable invitation, son heureuse arrivéeVe 3. os. j. č. má francouzština na rozdíl od češtiny stejný tvar pro oba rody:son frèrejeho/její bratrson adressejeho/její adresaPřivlastňuje-li se podmětu, užíváme v češtině zvratného zájmena svůj, svá..., ale ve francouzštině vždy přivlastňovací zájmeno příslušné osoby:Je cherche mes lunettes.Hledám své brýle.Tu cherches tes lunettes ?Hledáš své brýle?Il cherche ses lunettes.Hledá své brýle.