6.3.1Podmiňovací způsob
Podmínka se v němčině vyjadřuje pomocí konjunktivu a kondicionálu (opisného tvaru). Kromě podmiňovacího způsobu můžeme konjunktivem vyjádřit i přání, úmysly či nepřímou řeč.KonjunktivKonjunktivy rozlišujeme dva, a to konjunktiv I a konjunktiv II.Tvoří se koncovkami, které známe již z přítomného času, ale s malými rozdíly. V 2. os. čísla jednotného i množného se navíc vkládá -e-, 1. a 3. os. č. j. končí shodně na -e. Liší se pouze základ, k němuž se koncovky připojují.
osoba | jednotné číslo | množné číslo |
1. | ich -e | wir -en |
2. | du -est | ihr -et |
3. | er -e | sie -en |
Konjunktiv IVyjadřuje přání, výzvu a používá se v nepřímé řeči.Lang lebe das Geburtstagskind!Ať žije oslavenec!Sie sagt, sie habe Durst.Říká, že má žízeň.Tvar konjunktivu I vzniká připojením výše uvedených koncovek k infinitivnímu kmeni. Výjimkou je pouze sloveso sein, které je v 1. a 3. os. č. j. bez koncovky.
osoba | machen | müssen | sein |
ich | mache | müsse | sei |
du | machest | müssest | seiest |
er | mache | müsse | sei |
wir | machen | müssen | seien |
ihr | machet | müsset | seiet |
sie | machen | müssen | seien |
U silných sloves nedochází k přehlásce, ani ke změně kmene -e- v -i-.
osoba | fahren | geben | stoßen |
ich | fahre | gebe | stoße |
du | fahrest | gebest | stoßest |
er | fahre | gebe | stoße |
wir | fahren | geben | stoßen |
ihr | fahret | gebet | stoßet |
sie | fahren | geben | stoßen |
Konjunktiv IIKonjunktiv II se používá obdobně jako náš podmiňovací způsob, překládá se jím české „by“. Konjunktiv préterita vyjadřuje podmínku v přítomnosti, konjunktiv plusquamperfekta podmínku v minulosti.a)Konjunktiv préteritaKonjunktiv préterita v němčině odpovídá českému podmiňovacímu způsobu v přítomném čase.Er ginge nach Hause.Šel by domů.Hättest du Zeit?Měl bys čas?U slabých sloves je konjunktiv préterita stejný jako tvar préterita v oznamovacím způsobu, proto se většinou nahrazuje kondicionálem přítomným příslušného slovesa.U silných sloves se při tvoření konjunktivu vychází také z oznamovacího způsobu préterita. U sloves, u kterých je kmenová samohláska schopná přehlásky, se přehlasuje.
osoba | jednotné číslo | množné číslo |
1. | ich käme | wir kämen |
2. | du käm(e)st | ihr käm(e)t |
3. | er käme | sie kämen |
b)Konjunktiv plusquamperfektaKonjunktiv plusquamperfekta odpovídá českému podmiňovacímu způsobu v minulém čase.Wenn er nur etwas früher gekommen wäre!Kéž by býval přišel o chvíli dřív.Tvoří se z pomocného slovesa haben nebo sein ve tvaru konjunktivu préterita a příčestí minulého významového slovesa.
ich | hätte/wäre | + příčestí minulé |
KondicionálKondicionál je opisný tvar (německy würde-Form), který nahrazuje především konjunktiv préterita slabých sloves, ale i silných a smíšených sloves. U způsobových a pomocných sloves se neužívá.Přítomný kondicionál se tvoří pomocí slovesa werden ve tvaru konjunktivu préterita a infinitivu přítomného.
ich | würde | + infinitiv přítomný |
Ich würde ins Kino gehen.Šla bych do kina.