7.8.1Souslednost časová v oznamovacím způsobu
Ve španělštině je čas věty vedlejší vždy závislý na čase věty hlavní. Hlavní a vedlejší větu se spojkou que neoddělujeme čárkou.Je-li ve větě hlavní sloveso v čase přítomném, předpřítomném nebo budoucím, ve větě vedlejší užijeme:*čas přítomný pro vyjádření současnosti obou dějůDice que llueve.Říká, že prší.*čas minulý pro vyjádření předčasnosti děje vedlejší větyDice que llovía.Říká, že pršelo.*čas budoucí pro vyjádření následnosti děje vedlejší větyDice que lloverá.Říká, že bude pršet.Je-li ve větě hlavní sloveso v čase minulém (kromě času předpřítomného) nebo v podmiňovacím způsobu, ve větě vedlejší užijeme:*minulý čas nedokonavý pro vyjádření současnosti obou dějůDijo que llovía.Řekl, že prší.*předminulý čas pro vyjádření předčasnosti děje věty vedlejšíDijo que había llovido.Řekl, že pršelo.*podmiňovací způsob pro vyjádření následnosti děje věty vedlejšíDijo que llovería.Řekl, že bude pršet.
