Prononcez bien

Rytmické celky Jak už víme, francouzská věta se člení na jednotlivé rytmické celky, tedy skupiny vzájemně souvisejících slov, která vyslovíme jedním dechem. Platí to např. pro sloveso a zájmena ve funkci podmětu, která mu předchází. ça va sava; nous aimons nuzemɔ̃; ils vont ilvɔ̃; elles parlent εlpaʀl Osobní zájmeno je končí na němé ə. To v běžné mluvě často mizí a vyslovené j (ʒ) se někdy blíží souhlásce ʃ. je préfère ʒəpʀefεʀ; j'préfère ʃpʀefεʀ je suis ʒəsɥi; j'suis ʃɥi Vše najednou vyslovíme i v případě, že je sloveso v záporu. je ne préfère pas ʒənpʀefεʀpa tu ne prends pas tynpʀɑ̃pa nous ne sortons pas nunsɔʀtɔ̃pa Vyslovení záporky ne je příznakem pečlivé výslovnosti. V běžném hovoru se obvykle vynechává. Pak tedy zazní: je préfère pas ʃpʀefεʀpa tu prends pas typʀɑ̃pa nous sortons pas nusɔʀtɔ̃pa Rytmický celek tvoří rovněž zvratná slovesa, a to i v záporu. je me lève ʒəməlεv tu te reposes tytəʀ(ə)poz elle se douche εlsəduʃ je ne me lève pas ʒənməlεvpa vous ne vous peignez pas vunvupεɲepa
Évidemment Tento výraz je příslovce, což poznáme podle koncovky -ment. Vzhledem k tomu, že základní tvar je évident (evidentní), které končí na ɑ̃ (evidɑ̃), i v případě příslovce zazní a. évidemment evidamɑ̃