Prononcez bien

Tři e Pomineme-li nosovky, disponuje francouzština třemi typy samohlásky e. Naučit se je rozlišovat a také vyslovovat není smrtelně nutné, přesto vám to vřele doporučujeme, abyste se naučili mluvit hezkou francouzštinou. zavřené e Nejčastěji se zapisuje jako é. Vyskytuje se také na konci slov, jako jsou infinitivy, členy ap., jejichž poslední souhláska (d, r, z nebo s), případně souhlásková skupina rs, se nečte. réserver ʀezεʀve; pané pane; apéritif apeʀitif aller ale; vous avez vuzave; les enfants lezɑ̃fɑ̃ otevřené ε Najdeme ho ve slabikách zakončených na vyslovenou souhlásku, ale i v koncových slabikách uzavřených jinou nevyslovenou souhláskou, než jsou výše uvedené. A také tam, kde se píše è. réserver ʀezεʀve; personne pεʀsɔn; adresse adʀεs filet filε cuillère kɥijεʀ; près pʀε neznělé ə Vyslovujeme tak koncové e, ale vyskytuje se také v nepřízvučných slabikách (tedy ne na konci slova), které nekončí na souhlásku. le problème ləpʀɔblεm devant dəvɑ̃; chemin ʃəmε̃ Většinou je až tak neznělé, že se vlastně vůbec nevysloví: devant dvɑ̃, chemin ʃmε̃.
Výslovnost obtížnějších slov plus Příslovce plus má dvojí výslovnost. Samo o sobě se čte jako plys. de plus dəplysnavíc encore plus pɑ̃kɔʀplysještě více Koncové s však odpadá v pozici před podstatným jménem ve srovnání. plus petit plyptimenší plus grand plygʀɑ̃větší V každém případě nesmíme zapomínat na vázání. plus intéressant plyzε̃teʀesɑ̃zajímavější plus encore plyzɑ̃kɔʀještě více oignon Jak známo, francouzské oi se vyslovuje wa. U cibule to však neplatí. Slovo oignon přečteme jako ɔɲɔ̃.