Grammaire

Ženský rod Merci, vous êtes très gentille. Désolée, je suis fatiguée. Ženský rod podstatných a přídavných jmen se ve francouzštině tvoří přidáním koncovky -e k tvaru mužského rodu.
joli jolie désolé désolée
français française anglais anglaise
blond blonde brun brune
Podstatná a přídavná jména zakončená v mužském rodě na -e další -e nepřibírají.
un collègue une collègue un Russe une Russe
V následujících případech dochází k těmto změnám:
koncovka
mužského rodu ženského rodu příklad
-en -enne italien → italienne
-er -ère infirmier → infirmière
-teur -trice directeur → directrice
-eux -euse heureux → heureuse
-if -ive sportif → sportive
-il -ille gentil → gentille
Zcela nepravidelně se tvoří ženský rod přídavných jmen beau a nouveau. un beau Suisse œ̃bosɥiskrásný Švýcar une belle étudiante ynbεletydjɑ̃tkrásná studentka le nouveau directeur lənuvodiʀεktœʀnový ředitel la nouvelle infirmière lanuvεlε̃fiʀmjεʀnová zdravotní sestra množné číslo ženského rodu Tvoří se velmi jednoduše, za koncovku -e přidáme -s. Ani jednu z těchto hlásek nečteme. Allemandes; Espagnoles; directrices; jolies
Nesamostatná osobní zájmena Jak už víme, francouzské sloveso musí doprovázet podmět. Pokud nepoužijeme podstatné jméno, musíme ho nahradit osobním zájmenem.
Jednotné číslo Množné číslo
1. os. je ʒə nous nu
2. os. tu ty vous vu
3. os. il il / elle εl ils il / elles εl
Zájmena 1. a 2. osoby zahrnují oba rody, mužský rod od ženského rozeznáme pouze v 3. osobě. Mužský rod zastupuje il/ils. Povšimněte si, že zájmeno ženského rodu elle/elles končí na typicky ženskou koncovku -e. Michel travaille avec vous ? – Non, il travaille avec Hélène.Michel pracuje s vámi? – Ne, pracuje s Hélène. Hélène joue avec vous ? – Non, elle joue avec Michel.Hélène si hraje s vámi? – Ne, hraje si s Michelem. Michel et Nico travaillent avec vous ? – Non, ils travaillent avec Hélène.Michel a Nico pracují s vámi? – Ne, pracují s Hélène. Hélène et Jeanne jouent avec vous ? – Non, elles jouent avec Michel.Hélène a Jeanne si hrají s vámi? – Ne, hrají si s Michelem. Pokud je podmět věty v množném čísle a alespoň jeden z jeho členů je mužského rodu, nahradíme ho zájmenem ils. Hélène et Nico jouent avec vous ? – Non, ils jouent avec Michel. výslovnost Zájmeno nesamostatné tvoří spolu se slovesem jeden rytmický celek, který vyslovíme jedním dechem.
je chante ʒəʃɑ̃t nous jouons nuʒuɔ̃
tu pars typaʀ vous travaillez vutʀavaje
elle habite εlabit ils regardent ilʀəgaʀd
V rámci jednoho rytmického celku jinak nevyslovované koncové souhlásky navazují na další slovo začínající na samohlásku nebo němé h. To platí i pro zájmena, která vždy vážeme, koncové -s se oživí jako z. nous aimons nuzemɔ̃ vous allez vuzale ils habitent ilzabit elles aiment εlzεm
Elize Jev, který nazýváme elize, nastává v případě, že se zájmeno končící na -e, např. je, setká se slovesem, které začíná na samohlásku nebo němé h. Zájmeno se zkrátí např. na j' a spojí se přímo se slovesem. j'aime, j'habite Elize umožňuje snazší výslovnost, mizí potíž s němým ə, kterým je zakončeno zájmeno je. Naproti tomu zájmeno elle na němé ə nekončí, takže v jeho případě není elize nutná. je fais ʒəfε; j'aime ʒεm; j'habite ʒabit elle fait εlfε; elle aime εlεm; elle habite εlabit
Nepravidelné množné číslo Množné číslo tvoříme pomocí koncovky -s. Existují však výjimky, např. podstatná a přídavná jména zakončená na -eau přibírají koncovku množného čísla -x. le beau payskrásná země les beaux payskrásné země Tvar ženského rodu přídavného jména beau je belle, takže za koncové -e přidáme zcela pravidelně -s. les belles filleskrásné dívky
Časování pravidelných sloves Pravidelná slovesa (nazývaná také slovesa I. třídy) poznáme podle koncovky -er v infinitivu. Časujeme je tak, že namísto infinitivního -er ke kmeni přidáváme jednotlivé koncovky podle příslušné osoby a příslušného čísla.
Jednotné číslo Množné číslo
1. os. je travaille ʒətʀavaj nous travaillons nutʀavajɔ̃
2. os. tu travailles tytʀavaj vous travaillez vutʀavaje
3. os.il travaille iltʀavaj ils travaillent iltʀavaj
elle travaille εltʀavaj elles travaillent εltʀavaj
Vyslovujeme jen koncovky 1. a 2. osoby množ. čísla -ons (ɔ̃) a ez (e).
j'habite ʒabit nous présentons nupʀezɑ̃tɔ̃
tu regardes tyʀəgaʀd vous aimez vuzeme
il joue ilʒu elles chantent εlʃɑ̃t
Časování slovesa ÊTRE Moi, je suis français. Toi, tu es belge. Vous, vous êtes canadiens. Sloveso être (být) je velmi nepravidelné. I u něj ovšem platí pravidla výslovnosti včetně vázání.
Jednotné číslo Množné číslo
1. os. je suis ʒəsɥi nous sommes nusɔm
2. os. tu es tyε vous êtes vuzεt
3. os. il est ilε / elle est εlε ils sont ilsɔ̃ / elles sont εlsɔ̃