Grammatik

Osobní zájmena – 3. a 4. pád Také osobní zájmena se skloňují. Setkáte se prakticky pouze s 1., 3. a 4. pádem. Zapamatujte si zkratky pádů, používají se běžně ve slovnících. 1. pád = Nom, 2. pád = Gen, 3. pád = Dat, 4. pád = Akk.
ich du er sie es
Dat (3. p.) mir dir ihm ihr ihm
Akk (4. p.) mich dich ihn sie es
wir ihr sie Sie
Dat (3. p.) uns euch ihnen Ihnen
Akk (4. p.) uns euch sie Sie
Všimněte si, že i zde platí pravidlo shody 1. a 4. pádu pro střední a ženský rod a pro sie/Sie v množném čísle. V mnoha případech odpovídá použití pádů češtině. Das gefällt mir nicht.Nelíbí se mi to. oba jazyky 3. pád Ich liebe dich.Miluji tě. oba jazyky 4. pád V jiných situacích však nikoliv. Jak už jsme si řekli dříve, pády se pojí s konkrétními slovy a je potřeba si je pamatovat. etwas Akk verstehenrozumět něčemu 4. pád versus 3. pád Ich verstehe dich nicht.Nerozumím ti. doslova: tebe Nejjednodušší je to u předložek, u nichž je přesně dáno, se kterým pádem se pojí. Zatím známe předložky se 3. pádem. Postupně se budeme seznamovat i s dalšími skupinami. Ich fahre morgen mit ihm.Zítra pojedu s ním. Sie sprechen jetzt von dir.Mluví teď o tobě. Tip: Vypisujte si slovní spojení, která se pojí s jiným pádem, případně s jinou předložkou, než jsme zvyklí. pořadí slov Pokud se ve větě potká 3. i 4. pád, pořadí slov určuje slovní druh. Můžete se setkat s několika kombinacemi. dvě osobní zájmena – má přednost 4. pád před 3. pádem Ich zeige es Akk dir Dat.Ukážu ti to. dvě podstatná jména – má přednost 3. pád před 4. pádem Ich zeige der Freundin Dat das Buch Akk.Ukážu knížku kamarádce. osobní zájmeno a podstatné jméno – zájmeno má vždy přednost bez ohledu na pád Ich zeige es Akk der Freundin.Ukážu to kamarádce. Ich zeige ihr Dat das Buch.Ukážu jí knížku. Pokud chcete podstatné jméno nahradit zájmenem, dávejte si pozor na jeho rod, který může být jiný než v češtině. Mohlo by snadno dojít k nedorozumění. Ich zeige der Freundin das Buch.Ukážu knížku kamarádce. Ich zeige es ihr.Ukážu jí ji. kniha je v němčině středního rodu, proto zájmeno es Pro začátek ale úplně postačí, když si zapamatujete pravidlo o dvou osobních zájmenech (v češtině je to naopak). Bude se vám hodit v naprosto běžných situacích. Zeig es mir!Ukaž mi to! Ich will es ihm kaufen.Chci mu to koupit.
Zápor u podstatných jmen – zájmeno kein V předchozích lekcích jsme se seznámili se slovíčkem nicht, kterým můžeme popírat obsah celé věty i jednotlivá slova. Es ist nicht weit.Není to daleko. Ich verstehe nicht.Nerozumím. Sie kann ohne Schokolade nicht leben.Nemůže žít bez čokolády. Toto slovíčko můžeme použít v určitých případech i ve spojení s podstatnými jmény. Das ist nicht der Film.To není ten film. co jsem myslel Často se ale ve spojení s podstatnými jmény objevuje zájmeno kein (žádný). Vysvětlíme si nyní, jak ho používat. Zopakujte si Člen určitý a neurčitý v lekci 2, Pády v němčině v lekci 2, 3. pád – Dativ v lekci 3. kein, keine, kein Dává se před podstatné jméno tam, kde by v kladné větě stál neurčitý člen. Skloňuje se jako neurčitý člen ein, eine, ein, v množném čísle jako die. Er hat kein Geld.Nemá peníze. das Geld Ich habe keine Zeit.Nemám čas. die Zeit Das gefällt keiner Frau.To se nelíbí žádné ženě. die Frau Wir haben leider keinen Garten.Nemáme bohužel zahradu. der Garten Pozor! V německé větě může být jen jeden zápor, což je v tomto případě zájmeno kein. Sloveso tak zůstává ve stejném tvaru jako v kladné větě. Zkuste si příkladové věty přeložit doslova: Er hat kein Geld.Má žádné peníze. Ich habe keine Zeit.Mám žádný čas. Das gefällt keiner Frau.To se líbí žádné ženě. Wir haben leider keinen Garten.Máme bohužel žádnou zahradu. Postupně se naučíme i další zájmena, která se používají v záporných větách. Ich verstehe nichts.Ničemu nerozumím. Niemand ist da.Nikdo tu není. Jejich základní přehled najdete v kapitole Pár poznámek k záporu v lekci 16. Kein se používá tam, kde by stálo podstatné jméno s neurčitým členem nebo bez členu. Ich kaufe ein Buch. – Ich kaufe kein Buch. Er trinkt Alkohol. – Er trinkt keinen Alkohol. Sie darf Süßigkeiten essen. – Sie darf keine Süßigkeiten essen. Záporka nicht se naopak užívá u podstatných jmen blíže určených, tj. s určitým členem, ukazovacím nebo přivlastňovacím zájmenem. Das ist nicht der Computer.To není ten počítač. Ich kaufe nicht diese CD.Nekoupím si toto cédéčko. Das ist nicht meine Adresse.To není moje adresa. Tip: Většinou můžete dávat kein tam, kde lze v češtině vložit slovo žádný, nicht pak v případech, kdy za něj můžete doplnit ten, ta, to.
Další způsobová slovesa V této lekci dokončíme přehled časování způsobových sloves. Podívejte se na tabulky a připomeňte si jednoduchá pravidla.
wollen
ich will chci wir wollen chceme
du willst chceš ihr wollt chcete
er/sie/es will chce sie wollen chtějí
mögen
ich mag mám rád wir mögen máme rádi
du magst máš rád ihr mögt máte rádi
er/sie/es mag má rád/-a/-o sie mögen mají rádi
Sloveso mögen nemusí znamenat jen mít rád, ale i chtít, nejčastěji pak v otázkách a záporných odpovědích. Magst du Tee?Chceš čaj? Ich mag nicht.Nechci. Magst du heute ins Kino gehen?Chceš jít dnes do kina? Ve významu chtěl bych, rád bych se používá tvar podmiňovacího způsobu tohoto slovesa. Znáte ho již z frází z předchozích lekcí. Časování není složité - 1. a 3. osoba je shodná a k základu möchte přidáváte známé koncovky podobně jako u slovesa arbeiten v přítomném čase.
ich möchte chtěl bych wir möchten chtěli bychom
du möchtest chtěl bys ihr möchtet chtěli byste
er/sie/es möchte chtěl by sie möchten chtěli by
Stejně jako způsobová slovesa se časuje i sloveso wissen (vědět).
wissen
ich weiß vím wir wissen víme
du weißt víš ihr wisst víte
er/sie/es weiß sie wissen vědí