Paul:
Hallo, Marie! Wohin gehst du?
haˈloː, maˈriː! voˈhin ˈgeːst duː?
Ahoj Marie! Kam jdeš?
Marie:
Hallo! Ich habe schon Hunger. Ich gehe essen.
haˈloː! ɪç ˈhaːbə ʃoːn ˈhʊŋɐ ɪç ˈgeːə ˈεsn
Ahoj! Mám už hlad. Jdu se najíst.
Paul:
Super! Ich gehe gerade auch essen.
ˈzuːpɐ! ɪç ˈgeːə gəˈraːdə aux ˈεsn
Bezva! Jdu právě také jíst.
Im Restaurant
Bedienung:
Guten Tag! Ich bringe gleich die Speisekarte. Was möchten Sie trinken?
ˈguːtn taːk! ɪç ˈbrɪŋə glaiç diː ˈʃpaizəkartə vas ˈmœçtn ziː ˈtrɪŋkn?
Dobrý den! Hned přinesu jídelní lístek. Co budete pít?
Marie:
Ich nehme ein Glas Mineralwasser. Was nimmst du, Paul?
ɪç ˈneːmə ain glaːs mineˈraːlvasɐ vas nɪmst duː, paul?
Já si dám sklenici minerálky. Co si dáš ty, Paule?
Paul:
Ich nehme ein Bier, bitte.
ɪç ˈneːmə ain biːɐ, ˈbɪtə
Já si dám pivo.
Bedienung:
Sehr gut. Ich komme gleich.
zeːɐ guːt ɪç ˈkɔmə glaiç
Výborně. Přijdu hned.
Marie:
Also was essen wir? Eine Pizza zusammen?
ˈalzo vas ˈεsn viːɐ? ˈainə ˈpɪtsa tsuˈzamən?
Tak co si dáme k jídlu? Dohromady jednu pizzu?
Paul:
Das klingt gut. Ich mag Pizza auch.
das ˈklɪŋt guːt ɪç maːk ˈpɪtsa aux
To zní dobře. Mám také rád pizzu.
Všimněte si různých tvarů slovesa
Paul:
Zahlen, bitte.
ˈtsaːlən, ˈbɪtə
Platit prosím.
Bedienung:
Getrennt oder zusammen?
gəˈtrεnt ˈoːdɐ tsuˈzamən?
Zvlášť nebo dohromady?
Paul:
Alles zusammen, bitte.
ˈaləs tsuˈzamən, ˈbɪtə
Všechno dohromady, prosím.
Bedienung:
Ein Mineralwasser, ein Bier und eine Pizza. Das macht 13 Euro 20.
ain mineˈraːlvasɐ, ain biːɐ ʊnt ˈainə ˈpɪtsa das maxt ˈdraitseːn ˈɔyro ˈtsvantsɪç
Minerálka, pivo a pizza. To dělá 13 eur 20.
Paul:
15 Euro. Stimmt so.
ˈfʏnftseːn ˈɔyro ʃtɪmt zoː
15 eur. To je v pořádku.
Bedienung:
Vielen Dank.
ˈfiːlən daŋk
Děkuji.
Im Café
►
Guten Tag! Was möchten Sie trinken?
ˈguːtn taːk! vas ˈmœçtn ziː ˈtrɪŋkn?
Dobrý den! Co si dáte k pití?
►
Ich möchte einen Kaffee, bitte.
ɪç ˈmœçtə ˈainən ˈkafeː, ˈbɪtə
Dal bych si kávu.
►
Groß oder klein?
groːs ˈoːdɐ klain?
Velkou, nebo malou?
►
Klein, bitte. Ich nehme noch ein Stück Kuchen. Haben Sie einen Apfelkuchen?
klain, ˈbɪtə ɪç ˈneːmə nɔx ain ʃtʏk ˈkuːxn ˈhaːbn ziː ˈainən ˈapflkuːxn?
Malou, prosím. Dám si ještě kousek koláče. Máte jablkový?
►
Tut mir leid. Der Apfelkuchen ist schon aus.
tuːt miːɐ lait deːɐ ˈapflkuːxn ɪst ʃoːn aus
Je mi líto. Jablkový koláč už není.
►
Möchten Sie vielleicht einen Käsekuchen? Der Käsekuchen ist auch sehr lecker.
ˈmœçtn ziː fiˈlaiçt ˈainən ˈkεːzəkuːxn? deːɐ ˈkεːzəkuːxn ɪst aux zeːɐ ˈlεkɐ
Dal byste si třeba tvarohový koláč? Tvarohový koláč je také velmi dobrý.
►
Warum nicht? Ich nehme also den Käsekuchen.
vaˈrʊm nɪçt? ɪç ˈneːmə ˈalzo deːn ˈkεːzəkuːxn
Proč ne? Dám si tedy ten tvarohový koláč.
►
Sehr gut. Ich bringe alles gleich.
zeːɐ guːt ɪç ˈbrɪŋə ˈaləs glaiç
Výborně. Hned vše donesu.
Das Abendessen
Mitbewohnerin:
Hallo Katrin! Was machst du?
haˈloː kaˈtriːn! vas maxst duː?
Ahoj Katrin! Co děláš?
Katrin:
Hallo, ich hab's eilig. Drei Freunde kommen zum Abendessen. Hilfst du mir, bitte?
haˈloː, ɪç haːbs ˈailɪç drai ˈfrɔyndə ˈkɔmən tsʊm ˈaːbntεsn hɪlfst duː miːɐ, ˈbɪtə?
Ahoj, mám fofr. Tři kamarádi přijdou na večeři. Pomůžeš mi, prosím?
Mitbewohnerin:
Klar. Wer kommt?
klaːɐ veːɐ kɔmt?
Jasně. Kdo přijde?
Katrin:
Simon und zwei Freundinnen, Monika und Eva.
ˈziːmɔn ʊnt tsvai ˈfrɔyndɪnən, ˈmoːnika ʊnt ˈeːfa
Simon a dvě kamarádky, Monika a Eva.
Mitbewohnerin:
Wir brauchen also fünf Teller, fünf Löffel, fünf Messer und fünf Gabeln. Dann noch fünf Gläser und Servietten.
viːɐ ˈbrauxn ˈalzo fʏnf ˈtεlɐ, fʏnf ˈlœfl, fʏnf ˈmεsɐ ʊnt fʏnf ˈgaːbln dan nɔx fʏnf ˈglεːzɐ ʊnt zεrˈviεtn
Potřebujeme tedy pět talířů, pět lžic, pět nožů a pět vidliček. Pak ještě pět sklenic a ubrousky.
Mitbewohnerin:
Ich bringe noch zwei Stühle.
ɪç ˈbrɪŋə nɔx tsvai ˈʃtyːlə
Ještě přinesu dvě židle.
Katrin:
Vielen Dank! Das Essen ist auch schon fertig.
ˈfiːlən daŋk! das ˈεsn ɪst aux ʃoːn ˈfεrtɪç
Díky moc! Jídlo už je také hotové.
Najděte v dialozích tvary množného čísla a převeďte je do jednotného čísla. Všímejte si, jakým způsobem se tvoří množné číslo.
Najděte v dialozích všechny nápoje a pokrmy a všímejte si použití členů.