Lisa und Simon sind Freunde.
Lisa a Simon jsou přátelé.
Sie wollen zusammen einen Ausflug machen.
Chtějí jet společně na výlet.
Sie möchten sich um halb vier treffen und dann nach Salzburg fahren.
Chtěli by se sejít v půl čtvrté a pak jet do Salcburku.
Simon studiert und hat am Freitag frei.
Simon studuje a má v pátek volno.
Er muss nur gegen Mittag das Auto aus der Werkstatt holen.
Musí jen kolem poledne vyzvednout auto ze servisu.
Lisa arbeitet bis drei, aber sie hat heute viel Arbeit.
Lisa pracuje do tří, ale má dnes hodně práce.
Lisa:
Hallo, Simon, ich schaffe es nicht. Kannst du mich von der Arbeit abholen?
Ahoj Simone, nestíhám. Můžeš mě vyzvednout v práci?
Simon:
Kein Problem. Ich komme in zwanzig Minuten.
V pohodě. Přijedu za dvacet minut.
Simon:
Ich bin schon fast da. Wo soll ich parken?
Už jsem skoro tady. Kde mám zaparkovat?
Lisa:
Das ist ein Problem. Du darfst nicht vor der Firma parken. Hier ist Parken verboten.
To je problém. Nesmíš parkovat před firmou. Tady je parkování zakázáno.
Simon:
Wohin soll ich fahren?
Kam mám jet?
Lisa:
Fahre geradeaus und dann nach rechts.
Jeď rovně a pak doprava.
Simon:
Darf ich dort ohne Parkschein parken?
Můžu tam parkovat bez parkovacího lístku?
Lisa:
Ja, das darfst du.
Ano, to můžeš.
Simon:
Aber dort steht eine Parkuhr.
Ale tam stojí parkovací hodiny.
Lisa:
Macht nichts. Du musst nicht zahlen, ich komme gleich.
To nevadí. Nemusíš nic platit, hned přijdu.
Lisa:
Fahren wir jetzt schon nach Salzburg?
Pojedeme už teď do Salcburku?
Simon:
Nein, ich muss noch an einer Tankstelle anhalten und tanken.
Ne, ještě musím zastavit na benzince a natankovat.
Lisa:
O. K., ich kaufe dort einen Kaffee.
Ok, koupím si tam kafe.

Všimněte si, že sloveso kommen může podle kontextu znamenat přijet i přijít.

An der Tankstelle

Angestellte:
Hallo!
Dobrý den!
Simon:
Hallo. Die Vier, bitte.
Dobrý den, čtyřka.
Angestellte:
Der blaue Volvo? Das macht 31,20. Bezahlen Sie bar oder mit Karte?
Modré volvo? Je to 31,20. Budete platit hotově, nebo kartou?
Simon:
Mit Karte.
Kartou.
Angestellte:
Hier steht das Kartenlesegerät.
Tady je platební terminál.
Simon:
Danke.
Díky.
Lisa:
Kann ich einen Kaffee haben, bitte?
Můžu dostat kávu?
Angestellte:
Zum Mitnehmen?
S sebou?
Lisa:
Nein, hier.
Ne, tady.
Angestellte:
2,80.
2,80.
Lisa:
Warten Sie mal kurz, ich muss noch die Geldbörse finden.
Počkejte chvilku, musím ještě najít peněženku.
Lisa:
Ich hab' sie. Hier sind 20 Euro.
Už ji mám. Tady je 20 eur.
Angestellte:
Das ist zu viel. Haben Sie es nicht kleiner? Ich habe kein Wechselgeld.
To je moc. Neměla byste drobné? Nemám čím rozměnit.
Lisa:
Simon, kannst du mir ein bisschen Geld leihen?
Simone, můžeš mi půjčit pár drobných?
Simon:
Klar. Ich habe 3 Euro.
Jasně. Mám 3 eura.
Angestellte:
Zwanzig zurück, danke schön. Möchten Sie den Beleg?
Dvacet zpátky, díky. Chcete doklad?
Lisa:
Nein, danke. Tschüs!
Ne, díky. Nashle!
Angestellte:
Tschüs! Und einen schönen Tag noch!
Nashle! A hezký den!

Z každé číslovky, stejně jako z dalších slovních druhů, můžete snadno vytvořit podstatné jméno. Stačí přidat člen, v tomto případě die, a napsat velké počáteční písmeno. Například die Vier je čtyřka.

Najděte v úvodních textech slovesa použitá jako podstatná jména a napište je v konkrétním slovním spojení.

Najděte v úvodních textech složená slova. Z jakých slov vznikla? Spoustu jich už znáte, ostatní si dohledejte ve slovníku.

Výslovnost dlouhých slov zdržuje v běžném hovoru i rodilé mluvčí. Rádi proto zkracují jen na poslední část složeniny, pokud je z kontextu dostatečně jasné, o co jde. Z Autowerkstatt (autoservis) se tak stává Werkstatt (servis, dílna), z Kartenlesegerät (platební terminál) pouhý Gerät (přístroj) a podobně.